Aktuality

  • Hrubý Jeseník před 140 lety

    Nakladatelství Pavel Ševčík – Veduta ve Štítech vydalo v roce 2018 reedici tří kapitol z Cest po Moravě z roku 1883 od Jana Havelky. Vázaná knížka s titulem „Cesta na Praděd“ má 87 stran.

    Text má „kouzlo nechtěného“ hlavně svým i na svou dobu starobylým slohem. Ovšem i tím, jak z dnešního hlediska zvláštní byla turistika ve svých počátcích. Hlavně z něj však vyčteme mnoho o reáliích té doby. Jaké doby? Roky obou cest v textu nejsou uvedeny, určitě šlo o léta mezi 1872 a 1878. To vyplývá již z toho, že začátek a konec cest byl na nádraží v Sobotíně (to bylo v provozu od r. 1871) a z Rýmařova se tehdy ještě nedalo jet vlakem, protože lokální trať do Valšova pochází až z roku 1878,

    Neobyčejně cenné je líčení všedního života na Františkově myslivně a toho, jak tam přijímali turisty. Zaměstnanci kleinovského panství měli před turisty přednost – ti spali na postelích a turisté na zemi na slámě. Značení v horách tehdy ještě nebylo, to začíná až o několik let později. Takže bez průvodce bylo snadné zabloudit.

    Nejvyšší moravskou horu nazývá Havelka Praděd. To nebylo ani v té době ani později ještě pravidlem. Jinak jen nemnoho názvů hor se kryje s dnešními. Břidličná je u Havelky Břidlisko, Pec (nebo Pecny) je Pekárna, Havelkova Skalka Petrovská jsou Petrovy kameny.

    Zaujme určitě líčení, jak se stádo asi sto dvaceti koz páslo na Petrových kamenech a jejich okolí. Podobně zajímavé je pozorování, jak horalé sbírali na holích keříčkovitý lišejník islandský (pukléřku islandskou) do velkých žoků. Údajně k škrobení plátna, ale používal se i jako léčivá bylina. V Karlově Studánce viděli zase turisté za tmy plamen šlehající z komína místní hutě.

    Pozoruhodné je, že mnoho místa věnuje autor čarodějnickým procesům na Velkolosinsku a jmenovitě uvádí i všechny oběti. Ještě mnoho jiného se dočteme v útlé knížce. Stojí za to si ji přes poměrně vysokou cenu (160 Kč) koupit.

    Zdeněk Gába

 

  • Do 4. listopadu 2018 je v šumperském muzeu prodloužena výstava Historie v kamenech, která se věnuje lichtenštejnským a císařským pamětním kamenům v Jeseníkách a vysvětluje důvody jejich vzniku. Jeden z nich připomíná tragické úmrtí císařovny Alžběty, zvané Sissi († 10. 9. 1898). Právě tento pamětní kámen, za nímž se lze vypravit do okolí Volské louky nad Brannou (je značen na turistických mapách), je ústředním motivem výstavy, na níž se dovíte, zda císařovna Sissi Jeseníky navštívila, nebo ne.

    Ve stejném roce, kdy zahynula císařovna Sissi, byly stavěny pamětní kameny jako připomínka výročí čtyřicetiletého panování knížete Jana II. z Lichtenštejna. Tyto pomníčky byly budovány ve všech lesních revírech tehdejšího lichtenštejnského panství. Více se o nich můžete dovědět na přednášce Lichtenštejnské jubilejní památníky a hraniční kameny, kterou bude mít Matouš Jirák v šumperském muzeu 30. října 2018. A také je můžete vidět přímo v terénu; několik lichtenštejnských pamětních kamenů se dochovalo do současnosti a můžete se za nimi vypravit na příjemnou podzimní vycházku. Jeden takový pamětní kámen můžete nalézt mezi Šumperkem a Hrabenovem poblíž žluté turistické značky u rozcestí Vápenice – hájovna. Další se nachází západně od Zábřeha u Rohle, na žluté turistické značce mezi Rohelskou boudou a Bílým kamenem, nebo na zelené turistické značce nad obcí Sklené na Hanušovicku.

     

 

  • Vzpomínáte na letošní jarní vichřici, která nadělala v Jeseníkách tolik polomů? Jeden strom se vyvrátil přímo v areálu hradní zříceniny Rabštejn. Z obnažených kořenů vysbírali spolupracovníci VM celou krabici fragmentů keramických nádob a hlavně kusů reliéfních kachlů z raného novověku a odevzdali do našeho muzea. Vzhledem k tomu, že zde nikdy neproběhl archeologický výzkum, po odborném zpracování si od získaného souboru slibujeme osvětlení koncové fáze osídlení hradu. Budeme informovat.

 

  • Expozice domácí fauny a lesnictví na zámku v Úsově oceněna prestižní Cenou Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury
    V nabité konkurenci obdrželo Vlastivědné muzeum v Šumperku Cenu za výjimečný počin v oblasti ochrany a popularizace kulturních hodnot za rok 2017. Získalo ji za reinstalaci expozice domácí fauny a lesnictví v Lovecko-lesnickém muzeu na zámku v Úsově.
     
    Oceněná expozice čítá dohromady na 1 200 exponátů. Unikátnost historické lichtenštejnské expozice, založené již na přelomu 19. a 20. století, zůstala zachována, přitom ji teď vhodně doplňuje řada moderních prvků. V interaktivní podobě jsou vystaveny preparáty velkých i malých druhů domácí fauny, kolekce hmyzu i velmi atraktivní sbírka loveckých zbraní včetně zabavených pytláckých zbraní a pomůcek. Výstavní prostory se dočkaly renovace po téměř 30 letech. Investiční akce si vyžádala náklady v celkové výši čtyř milionů korun a byla hrazena z prostředků Olomouckého kraje.
     
    Cenu předal ředitelce Vlastivědného muzea v Šumperku PhDr. Marii Gronychové náměstek hejtmana Olomouckého kraje odpovědný za oblast sportu, kultury a památkové péče Mgr. František Jura na slavnostním večeru 12. dubna 2018 v Městském divadle v Prostějově.
     

 

 

 

 

TOP