Mária Kudelová - Ráječtí králové a královničky – svatodušní obyčej hodný obdivu

 
Lidový obyčej vožení krále a vodění královničky se konal v minulosti v mnoha obcích našeho regionu. Pouze v jedné z obcí, v Rájci u Zábřeha, se však zachoval až do dnešních dnů. Termín jeho konání byl v minulosti ve svatodušní pondělí, postupem času, hlavně vlivem hospodářských a společenských změn v 2. polovině 20. století se termín jeho konání přesunul na svatodušní neděli.
 
Svatodušní svátky, lidově nazývané letnice, nemají v kalendáři pevné datum, konají se vždy 50 dní po Velikonocích a jsou svátkem seslání Ducha svatého na apoštoly, z kterých se jeho mocí stali kazatelé a filosofové.
 
Oslavy tohoto svátku se držely dva dny, neděle byla vyhrazena slavnostem církevním a pondělí lidovým obyčejům. Obyčeje tohoto období v sobě nesou již symboliku letního slunovratu, všudypřítomné květiny jsou oslavou krásy a síly rozkvetlé vegetace.
 
Nejstarší záznam o konání obyčeje v Rájci pochází z obecné kroniky z roku 1924 a kronikář ho popisuje následovně:
„V pondělí svatodušní vozí chlapci krále, děvčata vodí královničku. Daleko a široko nevím o podobném zvyku, jež zde trvá již od nepaměti. Chlapci školou povinní vyhlédnou si hošíka asi 3-4 letého, jenž má být králem. Zároveň opatří si předčasně ruční vozík, ozdobí lipovými větvemi a květinami lučními i zahradními. Nahoře přes oblouky natáhnou bílý ubrus, na nějž křížem krážem upevní barevné stuhy.
Král sám je v bílých šatičkách s bílou stuhou. Posadí pak krále do vyzdobeného vozíku. Menší hoši dělají koně. Jeden ze starších je pacholkem (řídí koně), druhý hlasatel, třetí pukač. Za silného zvonění jedou s králem od čísla k číslu. Před každým domem postaví se hlasatel na stoličku, s šavlí stuhou ozdobenou v pravé ruce a recituje:
 
Héli, héli, poslouchejte, co se stalo v pondělí,
v tom rajeckém trávníčku.
Honili jsme králička,
po horách, po dolách,
po patnácti kobylách.
Patnáct kobyl jsme zamordovali,
králíčka jsme nedostali.
Králíček má čtyři nohy
a my jenom dvě.
A vy raječtí hospodáři a hospodyně,
máte-li co darovati,
nemáte-li co darovati,
tedy do pšeničky jeli
a třikrát bičem zašvihali.
 
Po skončení zapráskal poukač třikrát bičem, načež se tzv. prosiči (všichni ostatní, kteří nejsou koněm) hrnou do stavení a prosí o koláče, vejce a peníze.
 
Když obejdou celou ves vrátí se do domu, z něhož byl vzat král. Vejce prodají a o peníze se rozdělí. Ke koláčům se jim obyčejně dostane kávy, kterou jim majitelka prince královského nachystá.
Děvčata upraví si též pentlemi a kvítím bíle oblečenou královničku (asi 3-4 letou). Vodí ji pak také od domu k domu. Královnička se točí, při čemž děvčata zpívají.:
 
Královnička, královna, mazanička, mazaná
dejte jí, dejte na lžičku másla,
aby se ji ta hubička spásla.
Ještě jednou více, na nové střevíce.
Nechtěla nám choditi,
museli jsme voziti,
na tom panském vozíčku.
Král ji volal, aby k němu přišla
nebyla tak pyšná,
sama jediná.
A ona nevyšla,
poslala posla.
Posel to spravil
a ji sobě namlouval,
tu krásnou děvečku
v zeleném věnečku, sobě namlouval.
 
Pochůzka skončí podobně jako chlapecká. Již několik neděl před svátky se obojí domlouvají a chystají na toto staré privilegium.“
 
V roce 1981 zapsal podobu obyčeje v Rájci Oldřich Kniř. (Ve stejném období zapsal zvyk i v další obci našeho regionu – Strupšíně, kde již zvyk bohužel zanikl.)
V 80. letech se obyčej zachovával přibližně ve stejné podobě, Kniř však podrobněji popsal strukturu obou průvodů. V chlapecké objížďce figuruje nejmladší „mlčící“ král, vezený obcí v nazdobeném „kočáru“, mladší chlapci dělají „koně“, jeden ze starších chlapců je pacholkem – řídí koně. Další důležitou osobou je vyvolávač s ověnčenou šavlí, jenž recituje text, a pukač, jenž po odrecitování verše práská bičem. Dary přijímá vyvolávač.
 
Rovněž dívčí průvod dodržoval striktní řád. Královničku vodily dvě vodičky, dary přijímala dvě nebo tři z mladších děvčat „koláčnice“ a „vaječnice“. Dohled nad průvodem mělo nejstarší děvče – „starostka“. V záznamu v kronice rovněž není uvedeno, že královnička i vodičky nesou v rukou kytice květů, ale přivonět obyvatelem domů dává pouze královnička.
 
Obyčej se zachoval v nezměněné podobě do dnešních dnů.
 
Obcí jdou 4 skupiny dětí, dvě chlapecké a dvě holčičí. Děvčata vodí královnu a kluci vozí krále samostatně ve staré dědině a v nové dědině. Nová dědina je část obce kolem hlavní cesty, stará dědina kolem potoka.
 
Skupina děvčat vodí královničku, královnička je mladší děvče (ne však tak mladé jako král, protože musí sama chodit) oděné v bílých šatech až k zemi. Pořízení oděvu pro královničku je záležitostí matky královničky a v současné době je nejčastěji půjčují v půjčovně. Když si děvčata královničku vyberou, matka musí souhlasit s její účastí. Skupina děvčat začíná i končí obchůzku v domě královničky. Po skončení obchůzky matka královničky pro všechny připraví hostinu. Královnička jde v čele průvodu, na hlavě má věneček nebo korunku, vedle ní jdou – vedou ji dvě „vodičky“, které mají v rukou kytice květů a jsou oblečené v růžových šatech v staré dědině, v nové dědině oblečené do červených vzorovaných sukní a bílých triček, hlavy ozdobené věnečky. Královničce nese kytici starší děvče, ve staré dědině nesou kytice starší děvčata i vodičkám. Za nimi ve dvojicích pokračuje průvod děvčat, dvě děvčata s košíky na vejce „vaječnice“ a dvě s košíky na buchty „koláčnice“, dvě starší děvčata, která průvod organizují mají pokladničky nebo kabelky na peníze, jedna na královničku a druhá pro ostatní účastnice.
 
Průvod vejde do dvora před dveře a po příchodu domácích děvčata začnou zpívat píseň „Královnička, královna…“ jejíž text se do současnosti zásadně neliší od textu zapsaného v 80. letech.
Královnička se s rukama v bok otáčí podle rytmu z boku na bok, převezme od starostky kytici a dá ji domácím přivonět (v staré dědině podávají přivonět i vodičky, v nové pouze královnička). Průvod je obdarován penězi, vejci a koláči. Když zavelí starostka u domu „rozchod“, děvčata se otočí čelem do středu a první odchází královnička s vodičkami a za nimi další děvčata.
 
Obyčej vození krále se rovněž od 80 let změnil jen nepatrně.
 
Skupina chlapců – nejmladší přibližně 4 letý je král sedící ve vozíku speciálně k této příležitosti nazdobeném, za provaz s provlečenými tyčkami ho tahají další chlapci „koně“, nejčastěji tři páry. U vozíku jsou dva starší chlapci, jejichž úkolem je odkrýt záclonu na vozíku, za kterou se ukrývá králíček, a vybírat dárky. V letošním roce v nové dědině, pravděpodobně z nedostatku starších hochů, doprovázelo krále i jedno děvče. V současné době jsou obdarováváni penězi, koláči a vajíčky. Vedle vozíku jdou chlapci s biči, (počet těchto aktérů kolísá, někdy je pouze jeden, jindy i tři) a vyvolávač se šavlí na kopí nazdobenou květem pivoňky.
 
Vůz si chystají kluci sami. Malý řebřiňák na čtyřech kolech s oblouky překrytými bílými prostěradly, vepředu otvor zakrytý záclonou, na vozíčku je židlička, kde sedí králíček, před ním stůl – deska s bílým ubrusem, na které je položený hluboký talíř přikrytý plytkým. Když králíček dostane minci, tak ji vysype do spodního talíře a plytkým ho zase přikryje. Spodní část vozíku bývá nazdobena zelenými větvičkami z lípy. Na krycí plachtě jsou vně i uvnitř připevněné živé barevné květy – tulipány, šeřík a jiné.
 
Obchůzka začíná v domě králíčka a tam i končí. Před každým domem průvod zastaví a vyvolávač jde ke dveřím a přednese:
 
„Héli, héli, kokrheli,
poslouchejte, co se stalo v neděli v tom rájeckém trávničku.
Honili jsme králička,
po horách, po dolách, po patnácti kobylách.
Patnáct kobyl jsme zamordovali,
ale králíčka jsme nedostali.
Králíček má čtyři nohy
a my jenom dvě.
A proto ráječtí hospodáři,
račte nám něco darovati,
třikrát velkým bičem zapráskati.
 
Po přednesu následuje zapráskání bičem, ve staré dědině dodržované, v nové dědině práskali kluci neustále, někdy i na povel vyvolávače.
 
Na to domácí přijdou k vozu a dva chlapci odkryjí králíčkovi závěs, aby mohl být obdivován a obdarován mincemi na talíř.
 
Když se skupiny děvčat a kluků potkají kdekoliv ve vesnici, tak udělají kolo, do středu se chytnou za ruce králíček a královnička a tancují spolu, děti při tom zpívají píseň: „Královnička, královna… Na závěr tance vybízejí děti královničku a krále, aby se políbili. Tato část obyčeje je poměrně novější, společný tanec se začal objevovat až v 90. letech 20. století.
 
Jak je běžné v lidových obyčejích, některé prvky obyčeje se mění, některé jsou doplněné, pravdou však zůstává, že obyčej vození krále a vodění královničky v Rájci u Zábřeha si pořád zachovává tradiční ráz. Překvapivé je zejména to, že děti nejsou přímo vedené k jeho vykonání žádnou dospělou osobou, i když starší generace si to přeje. Zůstává však na dětech, zda a jakým způsobem průvody zorganizují. Diváků v Rájci nebývá mnoho, na ulici vyjdou rodiče a příbuzní dětí, a občas se najdou i „cizinci“ s fotoaparátem, i když by si větší pozornost rájecká obchůzka určitě zasloužila. (Obyčeji prospěla i skutečnost, že byl vybudován silniční obchvat Rájce a dnes již děti nemusejí procházet hlučnou silnicí a vykonávat svůj krásný zvyk mezi proudy automobilů.)
 
Atmosféra tohoto obyčeje v tichou svatodušní neděli je naplněná skromností a jednoduchou krásou. Nezbývá nám nic jiného, než abychom rájeckým dětem popřáli, aby to ještě tak dlouho zůstalo.
 
Mária Kudelová
etnograf VM v Šumperku
 
 
Informace k článku čerpám z terénních výzkumů v obci Rájec z let 2005 – 2013.
 
 
Použitá literatura:
Kronika obce Rájec, 1924, str. 158 a 158, zapsal Valentin Friedrich, říd. učitel
Kniř, Oldřich: Králové a královničky na severní Moravě, Severní Morava 49, 1985, str. 39 – 43
 
 
 
Vodění královničky v Rájci (v nové dědině), 2005, foto M. Kudelová

 

 
Vodění královničky v Rájci (v staré dědině), 2005, foto M. Kudelová

 

Vodění královničky v Rájci (v staré dědině), 2005, foto M. Kudelová

 

Vození krále v Rájci (v staré dědině), průvod, 2005, foto M. Kudelová

 

Vození krále v Rájci (v staré dědině), obdarování krále, 2005, foto M. Kudelová

 

Vození krále v Rájci (v nové dědině), průvod, 2005, foto M. Kudelová

 

Vození krále v Rájci (v nové dědině), král v nazdobeném vozíku, 2005, foto M. Kudelová

 

Vození krále v Rájci (v nové dědině), průvod, 2013, foto M. Kudelová

 

Vození krále v Rájci (v nové dědině), vyvolávač přednáší, 2013, foto M. Kudelová

 

Vození krále v Rájci (v nové dědině), vyvolávač, 2013, foto M. Kudelová

 

Vození krále v Rájci (v nové dědině), obdarování krále, 2013, foto M. Kudelová

 

Vození krále v Rájci (v nové dědině), král v nazdobeném vozíku, 2013, foto M. Kudelová

 

Vodění královničky v Rájci (v nové dědině), průvod s královničkou, 2013, foto M. Kudelová

 

Vodění královničky v Rájci (v nové dědině), zpívání před domácími, 2013, foto M. Kudelová

 

Vodění královničky v Rájci (v nové dědině), královnička podává přivonět ke květům, 2013, foto M. Kudelová

 

Vodění královničky a vození krále v Rájci (v nové dědině), společný tanec obou skupin, 2013, foto M. Kudelová

 

Vodění královničky v Rájci (v staré dědině), průvod před domem, 2013, foto M. Kudelová

 

Vodění královničky v Rájci (v staré dědině), průvod, 2013, foto M. Kudelová

 

Vodění královničky v Rájci (v staré dědině), královnička a vodičky dávají přivonět ke květům, 2013, foto M. Kudelová

 

TOP