Třeština, boží muka na křižovatce silnice z Police do Třeštiny a z Dubicka do Třeštiny

Třeština, boží muka na křižovatce silnice z Police do Třeštiny a z Dubicka do Třeštiny, tzv. Vysoudilova kaple, 2. polovina 18. století

 

V době dokumentace v roce 2007 ležela boží muka rozbořená na zemi mezi stromy. Následující popis odpovídá stavu božích muk v roce 2007: Boží muka jsou hranolová, zděná, bíle omítnutá, v době dokumentace v roce 2007, rozbořená. Druhá třetina je rámována dvěma polosloupky, třetí třetina obsahuje niky osazené plechovými obrazy – bíle zatřené. Stříška je stanová, pískovcová, z jejího středu vyrůstá jednoduchý plechový křížek.

 

STAV 2007: rozbořeno

MATERIÁL: cihly, pískovec, plech

Fotografie ze dne 19. 7. 2007, Jaromír Mašek.

Další fotografie z 30. 4. 2011, foto Mária Kudelová.

STAV 2011: Boží muka byla opravena, v nikách doplněna malbami Pavla Herciga Dubického, asi z let 2009–2010, malby Svatá trojice (Otec a Syn s křížem sedí v oblacích, ve středu nad nimi holubice); sv. Cyril a Metoděj; polopostava Madony s dítětem; sv. Antonín Paduánský s dítětem a lilií.

 

LITERATURA:

http://www.drobnepamatky.cz/node/12821

http://mesta.obce.cz/trestina/vismo/galerie3.asp?u=17079&id_org=17079&id_galerie=3298&id_fotopary=20898&p1=3631

 

Tzv. Vysoudilova kaple, netradičně pojatá klasicistní zděná trojboká boží muka ukončená stanovou střechou, stojí u rozcestí na Dubicko a Polici. Byla zde postavena v roce 1745. Je zdobena obrázky sv. Rocha, Panny Marie Křtinské a sv. Trojice. Stojí mezi chráněnými lípami malolistými.

Zdroj: http://www.regionmohelnicko.cz/cil/227/

 

Pamětní kniha 1936, Archiv obce Třeština, s. 311, obr. s. 301.

Boží muka („Vysoudilova kaple“) na silničním rozcestí směrem k Dubicku a Polejci, jsou stavěna ve zvláštním slohu – uprostřed mezi krásnými, košatými lípami. Obdiv jejich činí jejich tvar i poloha sama. Jsou stavěny ve slohu barokovém a mají čtyři výklenky s obrázky svatých. Střecha, kdysi křížem opatřena nese nyní obrázek. Tato stará památka pochází patrně z těchž smutných časů jako předešlé. – Zdá se však, že byla začátkem 17. století přestavěna, čemuž i stavebniny novější doby nasvědčují. V urbářích třeštinských činí se zmínka o těchto Božích mukách při označení jména tratí roku 1745. Viz obraz str. 301.

Zdroj: http://www.trestina.nasekronika.cz/book/003-Kronika-1-dil-AO-Trestina-1936

 

Boží muka jsou zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod číslem 1158, popis viz níže.

 

Třeština

Boží muka zv. „Vysoudilova kaple“

NKP 1158

Na rozcestí za Třeštinou na Dubicko a Polici, č. parc. 1003/2

 

Vlastník: Vít Vysoudil, Třeština 8

 

Hranolová boží muka stojící na rozcestí mezi stromy. Zdivo cihelné, omítka bílé barvy, hladká vápenná. Na jednoduchém soklu jsou na každé straně vždy dva jednoduché polopilíře nesoucí horní část stavby s mělkými, půlkruhově ukončenými výklenky na každé straně. Ve výklencích umístěny špatně čitelné kopie původních obrazů na plechu (sv. Roch, Immaculata…), originály obrazů jsou uloženy ve farním kostele v Třeštině. Nárožní horní část stavby s půlkruhovým zaoblením hran je ukončena zkosením a stanovou stříškou z kamene (pískovec), původní vrcholový kříž chybí.

 

Barokní založení z roku 1745 s pozdějšími úpravami.

 

N49 48.285

E16 58.148

263 m

 

Krejčíř, J.: Třeština v minulosti a současnosti 1353 – 1983. Vydal MěstNV Mohelnice, s. 35.

Boží muka u polní cesty za hřbitovem. Zděná, trojboká, výklenková boží muka, ukončená stanovou střechou se železným křížem. Kaplice je ukončena třemi obloukově ukončenými výklenky. V dolní části pilíře jsou mělké výklenky. Jedná se o stavbu z druhé poloviny 19. století postavenou v klasicistním slohu.

 


 

 

STOKLAS, E.: Ohnivý muž, Pověsti z našeho kraje, Příloha k 1. číslu Vlastivědného sborníku střední a severní Moravy, září 1928, str. 16

(Podle vypravování paní Terezie Poštulkové z Třeštiny zapsal stud. Zdeněk Poštulka.)

U kaple Vysoudilovy se dělí cesty: jedna vede do Dubicka a druhá do Police. O tom místě se vypravuje:

Jakási dívka Johana z Třeštiny chodívala sem o 11 hodinách v noci a scházívala se tu s ohnivým mužem. Modlívala se pak různé modlitby po několik týdnů a ohnivý muž stával se tmavším a tmavším. Jedné noci jí řekl, že příštího dne bude již vysvobozen, aby tedy přišla naposledy. Když té noci dívka skončila své modlitby, ohnivý muž děkoval Johaně za své vysvobození a prosil ji, aby mu podala ruku, ale aby ji zabalila třikrát ferťochem. Dívka tak učinila a doma viděla, že se jí ruka ohnivého muže vpálila do ferťochu.

 

 

Třeština:

STOKLAS, E: Světýlka, Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, (V. sborník pro mládež župy olomoucké), ročník VII, číslo 4, prosinec 1928, str. 81

Na místě, kde nyní stojí osada Háj, patřící k obci Třeštině, byly bažiny, nyní z části vysušené. Stával tam jenom mlýn. Děvečka ze mlýna šla jednou do Třeštiny k muzice. Když se vracela, bylo již k půlnoci. Na místě polní cesty bývala stezka uprostřed polí. Děvečka najednou uviděla světýlko. Myslela si, že je to světlo ze mlýna, i šla za ním, sešla s pravé cesty a tak utonula v bažinách. Farář třeštinský ji nechtěl pochovati, i pochovali ji příbuzní na poli mezi cestami, z nichž jedna vede do Dubicka a druhá do Police. A vystavěli jí tam kapličku, která je tam dosud.

 

TOP